Ahoj Bína. Určitě na tebe padla po postupovém zápase v Rudné obrovská úleva a zadostiučinění. Zhodnoť v úvodu stručně celou letošní sezónu mužů.

Nevím, jestli to půjde stručně, ale zkusím to. Povedly se nám už letní akce, na Czech Openu jsme zahráli opět skvěle v kategorii PRO, následovalo kondiční soustředění a pak herní soustředění v Kynžvartu, které vnímám jako klíčové. Nastavili jsme si tam fungování týmu, rozdělili role, učili se samostatnosti – to nám strašně ulehčilo práci v celé sezóně. V základní části jsme pak prohráli dva zápasy, jeden s Pískem, kde jsme byli v hodně prořídlé sestavě a druhý s Gorilami, což byl zápas jako na houpačce a my jsme k němu minimálně na začátku nepřistoupili dobře. Důležité bylo, že jsme si z každého zápasu, ať už vyhraného nebo prohraného, uměli brát ponaučení.

Povedené play up už bylo výsledkem neuvěřitelně pečlivé přípravy.

Jaké byly tvé pocity bezprostředně po postupu?

Samozřejmě velká radost, ale také hlavně úleva. Moje okolí to se mnou v posledních týdnech nemělo lehké, děkuji všem, že to vydrželi, hlavně mé přítelkyni :-)

Co by si chtěl vzkázat našim skvělým fanouškům, kteří byli po celou dobu play up neuvěřitelní?

Mám jedině slova chvály a díků. Bylo to neskutečné, obzvlášť v posledním letošním utkání fandili doslova non stop. Taky za výjezd do Třince si zaslouží absolutorium, zvlášť při těch cenách nafty!

Tým se za poslední tři roky neskutečně posunul a letos to bylo vidět. V čem tkví podle tebe jeho největší síla?

Před dvěma lety jsme důležité zápasy vyhrávali pevnou obranou a kvalitními breaky. Nyní jsme zapracovali hodně na postupném útoku a hře na útočné polovině. V play up jsme díky přípravě dávali neuvěřitelné množství gólů v přesilovkách a standardních situacích. Takže herně si myslím, že jsme dohnali spoustu slabin. Výrazně jsme zapracovali i na mentální stránce a týmovosti celkově.

Důležité také bylo, že se smazal rozdíl mezi „mladými“ a „starými“ – všichni odbourali svá ega, starší přijali to, že mladší hráči mají v týmu důležitější role, než je obvyklé. Přece jenom průměr prvních dvou lajn byl cca 20 let, všechna čest, jak tyhle kluci zvládali důležité momenty zápasů. A všechna čest klukům ve třetí lajně, která byla starší a zkušenější. Ti kluci přijali svou roli bez výhrad a vytvořili takovou třetí lajnu, kterou by chtěl mít každý trenér. Gólů dostali minimum, střídali na míčku a nechali odpočinout první dvě lajny, co víc si přát?

A další věcí, ve který jsme byli lepší bylo to, že kluci nechodili na tréninky a videorozbory, protože to chtěl nějakej Kubinec. Oni tam chodili, protože chtěli být lepší a chtěli dosáhnout úspěchu. Já jsem jim v tom jen pomáhal.

Co říkáš na sérii 23 divizních výher v řadě včetně suverénní cesty v play up?

To jsem popravdě ani nevěděl, ale je fakt, že jediné dvě prohry přišly hned na začátku. Myslím, že klíčem k tomuhle úspěchu byla taková věčná nespokojenost. Myslím tím to, že i když se vyhrálo, tak se našly věci, na kterých bylo třeba pracovat. Prostě jsme neusnuli na vavřínech.

Jaké byly tvé nejlepší zážitky z letošní sezóny a na které zápasy vzpomínáš?

Těch momentů bude asi hodně. Rád vzpomínám na Czech Open, vlastně na poslední dva. Tam byla z našeho pohledu jiná atmosféra, než v sezóně, protože jsme byli v rolích outsiderů a my jsme postupně poráželi týmy z Národní ligy a 1. ligy. Ta euforie byla větší, nebyl na nás tlak a užívali jsme si to. Pak samozřejmě v poháru, když jsme doma přivítali Mladou Boleslav a polovinu zápasu jsme jim vzdorovali – to byl zápas za odměnu. Obě derby pak byly ozdobou divize, kvalitní zápasy v super atmosféře. No a play up, to je jasný. Tam si paradoxně budu nejvíce pamatovat zápas v Třinci, na který jsem nejel kvůli Covidu, a nervoval jsem se u onlinu. Kluci v čele s Kubou Šimkem to ale zvládli perfektně.

Cesta v play up k postupu vypadala až příliš jednoduše. Jak moc to bylo ovlivněno kvalitou soupeřů?

To je těžká otázka, já si nemyslím, že bychom narazili na nekvalitní soupeře. Možná si troufnu říct, že Třinec byl o něco těžší soupeř než Rudná. Byli jsme prostě dobře připraveni, o soupeřích jsme si sehnali maximum možných informací, mezi sobotním a nedělním zápasem (byť ho nedělilo moc času) jsme si ještě soupeře rozebrali znovu. U videa jsme strávili mnoho hodin. Chtěli jsme být na všechno připraveni. Vycházím z toho, že když je hráč dobře připraven a prakticky není nic, co by ho v zápase překvapilo, tak získá to zdravé a oprávněné sebevědomí a hraje se mu lépe.

S týmem pracuješ už delší dobu. Zkus porovnat jeho současnou úroveň a kvalitu a jak se v průběhu posledních 3-4 sezón vyvíjel?

Když jsem přebíral mužský tým, tak hned první sezóna byla ve znamení velké generační obměny. Bylo tam dost hráčů, kteří už hráli jen pro zábavu, hobíků a to jak mladých, tak starých. Jednu sezónu jsme to lepili, jak se dalo, na výjezd byl problém sehnat hráče. Do té další už jsme vstupovali s velmi omlazeným, ale zároveň kvalitním týmem. Ročník 02, byť teprve vyšel z dorostu do juniorů, se stal důležitou součástí týmu. Byl to také první rok s novou partou, kdy jsme reálně ohlásili ambice na postup do NL. Postoupili jsme do play up, v prvním kole porazili Mohelnici a těšili se na druhé kolo, to už přerušil covid. Další sezóna byla ukončena už někdy v říjnu. A až ta letošní se dohrála. Spoustu lidí mi psalo: „konečně se vám to povedlo“ apod. Jenže reálně je tohle první rok s novým týmem, který se dohrál a my postoupili hned v první možné sezóně! Beru to jako úspěch, protože tím, že se dva roky nepostupovalo ani nesestupovalo, tak se v divizích nakumulovaly kvalitní týmy.

Na co jsi letos nejvíce hrdý, co se opravdu povedlo, nebo čeho si nejvíce ceníš?

Už jsem to asi zmiňoval výše, ale nejvíce si cením toho, že jsme byli na jedné lodi. Tím nemyslím, že bychom byli všichni největší kamarádi, ale že jsme měli všichni stejný cíl a stejnou touhu ho dosáhnout. A taky jsme zároveň byli pracovití a pokorní. Můžeš mít cílů kolik chceš, ale když máš „ručičky dozadu“, tak se toho splní pramálo.

Celý tým teď čeká zasloužená pauza a pak započnou náročné přípravy na Národní ligu. Už máš v hlavě, co od příští sezóny ve vyšší soutěži očekáváš?

Byl bych zklamán, kdybychom hráli play down. S týmy z NL nějakou zkušenost máme z Czech Openu nebo Poháru, takže můžeme trochu odhadnout kvalitu. Nicméně chci, aby si cíle do sezóny stanovil sám tým a aby tomu nastavení pak odpovídala příprava. Už teď víme, že budeme zaostávat ve fyzické připravenosti, florbalově by asi problém být neměl, ale neradi bychom prohrávali zápasy kvůli tomu, že nás soupeř „seřeže“.

Jaké jsou plány s týmem na letní přípravu na novou sezónu? (turnaje, soustředění…)

Příprava asi nebude radikálně odlišná než před letošní sezónou. Větší důraz bude na silovou přípravu, kde tradičně spoléháme na kluky z Get Up Gymu. Na konci července bychom měli jet na turnaj do Strakonic, kde jsme měli pár let pauzu kvůli kolizím se soustředěním. Po turnaji hned navazuje herní soustředění, po kterém vyrážíme na Czech Open.

Mimo jiné trénuješ také juniory, zhodnoť nám v krátkosti také jejich letošní sezónu.

Junioři strašně moc doplatili na preferování mužské kategorie. Byl totiž obrovský rozdíl, když za juniory jeli kluci, co hrají za muže. V plné sestavě jsme vyhráli všechny zápasy (mimo kvalifikaci, kde byli k dispozici ještě ročníky 02), včetně dvou zápasů s Bohemkou, které byly svou kvalitou nadstandardní. Já osobně jsem taky dost zápasů vynechal kvůli preferenci mužů. Mým cílem v juniorské soutěži bylo, aby hráči udělali za rok, co největší posun, to se myslím povedlo. Když si vzpomenu na turnaj Salming Cup na přelomu srpna a září, kde jsme neuměli bránit, neuměli jsme podržet míček, byli jsme „tropický“. Říkal jsem si, jak tahle sezóna může dopadnout. Ale dopadla dobře, kluci byli pracovití. Jsem taky rád, že běžně hrálo za juniory klidně pět dorostenců (a velmi kvalitně!), takže kostra na příští ročník se vytvořila více než dobrá.

Jak bys zhodnotil celou klubovou sezónu z tvého pohledu člena vedení klubu? Co se povedlo/nepovedlo, na co se chcete v budoucnu zaměřit?

Velmi kladně hodnotím zapojení Kuby Šimka, fungování ženské složky se zlepšilo a zlepšila se také náborová činnost. Obecně mám ale do nové sezóny spoustu poznatků, které bych chtěl zapracovat. Musíme zlepšit práci na všech úrovních. Máme vytvořené super zázemí, dostatek trenérů, ale neumíme z toho vytěžit maximum. Je třeba změnit myšlení všech, nespokojit se s tím, co je teď, ale chtít více a také pro to adekvátně pracovat.

Jak se povedly postupové oslavy?

Jak říkal jeden z aktérů, tohle může být buď průser nebo ostuda. Myslím, že to byla maximálně ostuda. Líbilo se mi, že jsme to oslavili spolu, nenastal žádný problém, všichni to přežili. Tak to má být.

Díky za rozhovor a ještě jednou obrovská gratulace k postupu!