Ahoj Tomáši. Rok se s rokem sešel a jsi tu znovu na rozhovor, tentokrát však v úplně jiné roli. Popiš našim čtenářům a fanouškům, jak se za poslední rok tvá role v klubu změnila.

Ahoj, při rozhovoru před rokem jsem ještě působil jako aktivní hráč mužského A týmu, kdy jsem po posledním zápase sezony v baráži o postup do 1. ligy klukům oznámil, že jako hráč A týmu končím. Důvodem bylo zejména časové vytížení, které se s mým pracovním a osobním životem už nedalo sloučit. Po několika týdnech jsem ovšem dostal nabídku u chlapů zůstat a být členem nově vznikajícího trenérského realizačního týmu s tím, že budu mít na starost speciální situace, což by mi umožnilo redukovat počet večerů strávených florbalem a zároveň zůstat součástí skvělé party. Mimo trenérství jsem se v klubu stal od loňského září také osobou, která se snaží získat pro klub nové partnery.

Jak hodnotíš tvůj první trenérský rok u mužského A-týmu?

Pokud se budu soustředit na cíl, který jsme si dali před sezonou, a to postup do 1. ligy, tak tento cíl jsme splnili a jsem velmi spokojený. Pokud se zaměřím na mou činnost, tedy speciální situace, tak tam jsme neměli dobrý začátek, ale pečlivě jsme v průběhu sezony pracovali a přesně na vrchol sezony, tedy play off, jsme byli připraveni a troufám si tvrdit, že nám právě zvládnuté speciální situace vyhráli několik utkání ve vyřazovacích bojích.

Jaké byly tvé první pocity po vítězství na nájezdy ve třetím finálovém zápase proti Náchodu?

Upřímně, v tu chvíli jsem si neuvědomoval čeho jsme dosáhli. Byl jsem jen rád, že se vyhrál zápas. Proto jsem se do oslav na hřišti zapojil až o trochu déle než všichni ostatní, kteří vyskočili z lavičky. Ale musím říci, že je něco jiného být hráčem a být trenérem. Jako kouč jsem spíše zpracovával nervozitu a stres. Jako hráč to býval adrenalin a euforie.

Jak vidíš šance týmu v 1. lize mužů?

Tento rok jsme si dokázali, že i přes nepříznivé výsledky a několik zápasů ve kterých jsme museli dotahovat, věříme naší hře a věříme, že zápas dovedeme do vítězného konce. Dokázali jsme si, že si mezi sebou věříme, že každý hráč má kvalitu na to rozhodnout zápas. První liga je náročná, ale věřím, že je v našich silách se dostat do play off a třeba i někam dále ve vyřazovacích bojích. Jasným cílem je se vyhnout místům v tabulce určeným pro play down.

Budete hledat nějaké posily, nebo si vystačíte s týmem, který postup vybojoval?

Tým máme kvalitně obsazený na všech pozicích, nicméně někteří budou plnit své studentské povinnosti v zahraničí, proto bychom chtěli doplnit kádr o jednoho až dva hráče, kteří zapadnou do naší party a samozřejmě dát příležitost talentovaným juniorům. Jsme tým, který je sestaven zejména na odchovancích a díky trenérům mládeže můžeme každý rok kvalitně A tým doplňovat našimi talenty.

Pojďme k tvé druhé roli v klubu, kde zastáváš pozici obchodního zástupce, který pomáhá získávat nové partnery a sponzory. Co je na této práci nejnáročnější?

Netušil jsem, jak moc těžké bude sehnat pro klub nové partnery. Tím, že je Plzeň našláplá snad ve všech velkých sportech, tak se pole potenciálních sponzorů velmi zužuje. Dostat se ke správným kontaktům je takřka nemožné, ale doufám, že díky postupu do 1. ligy a kvalitně vedeným sociálním sítím se podaří oslovit osoby či firmy, které by nám chtěli pomoci.

Jak hodnotíš tvou první sezónu v této roli?

Jsem rád, že jsme s mou pomocí dokázali sehnat několik partnerů, ale mám takovou povahu, že chci vždycky ještě více. Nicméně, jak jsem psal výše, je velmi náročné se jen zkontaktovat a domluvit si schůzku. Celé je to běh na dlouhou trať.

Je známo, že 1. liga mužů je velmi nákladná soutěž a noví sponzoři by se klubu jistě hodily. Je to teď pro vás priorita?

Ano, je to jedna z priorit.

Máme za sebou také první ročník charitativního turnaje pro firmy, u kterého jsi se podílel na přípravách. Jak se celá akce povedla?

Ohlasy byly velmi pozitivní za což jsem velmi rád. Vládla přátelská atmosféra a kromě zápasů si účastníci turnaje užili také catering a střeleckou soutěž. Také jsem velmi rád, že se peníze vybrali právě na Nadaci pro transplantaci kostní dřeně (NTKD), které jsem ve svých gympláckých letech pomáhal, díky propojení mezi NTKD a Gymnáziem Luďka Pika. Pevně věřím, že se uspořádá druhý ročník tohoto turnaje a že se přihlásí ještě více firem!

Díky za odpovědi a ať se daří i v nové sezóně!